PÍSNĚ HOSPODSKÉ

 
V dubnu 2015 vychází sbírka Písně hospodské


Obsahem sbírky je střídání ponurých básní s básněmi vtipnými, oboje často vznikaly pod vlivem alkoholu, značí tedy střídání nálad. Sbírka je nevhodná pro děti a mladistvé. Nakladatelství Nová Forma

Počet básní ve sbírce: 100

Objednáte ZDE

  Pro osobní převzetí v Praze  

Dále na koncertech kapel Zlatý déšť a 200g Másla

 

Drtivá většina básní vznikla v mém studijním období, zejména tedy někdy mezi patnáctým a dvacátým rokem života, jen několik jich vzniklo ještě dříve. Tento fakt se odrazil na jejich obsahu i kvalitě. Byla to doba, kdy rozvoj osobnosti nabíral na plných obrátkách, kdy jsme řešili první vztahy, studium a objevovali pražské restaurace a kluby. V té době jsem si řekl, že své básně jednou vydám, neznámo jak a kdy, prostě jsem to chtěl.“ 

                                                                                                                                                                            (text: autor, vyňato z úvodníku sbírky)

 

Ukázka básní:

 

Stín

Opírám se o svůj stín,
své špatné činy na něj házím.
To on za všechno může,
všude mě doprovází.

Nenávidím ho!
Dostal jsem na něj zlost,
a tak spoustu špatných věcí dělám,
mám z toho radost.

 

Leden

Kdyby měl být měsíc jen jeden,
přál bych si, aby to byl srpen.

 

Tohle léto

Tohle léto prolomilo všechny hráze,
několik dní v kuse ležím na podlaze.
Spálenou cestou jsem chtěl jít,
kde kytky nekvetou, nikdo jim nedá pít.
Tak jako dřív, už nikdy mi nebude blaze.

Najednou jsem z podlahy vstal
a už nechlastal.
Našel jsem správnou cestu,
teď chci po ní jen s tebou jít.

Mám tě lásko rád,
neboj se, vše zlé napravím!
Postavím ti třeba hrad,
napřed to ale v hostinci oslavím.

Udeří blesk, ozve se hrom,
na mou novou cestu hroutí se strom.
Bílou zeď černou malují saze,
všechno se vrací, zase jsem na podlaze.

 

Zabili jsme lásku

Chodila dlouho kolem,
chtěla nás obejmout.
S tebou v jejích vodách
sladkých jsem chtěl plout.

Dala mi naději a sílu,
stejně tak i tobě.
Každému však v úplně jiný čas,
tak brzy končí v hrobě.

Proč jsme déle nedokázali čekat?
Kdo zná odpověď na otázku…
Teď je každý z nás sám.
Už to víš?
Zabili jsme lásku.

 

Pro lepší náladu

Spálím všechny staré chmury,
vše zlé hodím za hlavu.
Zajdu někam na Bechery
pro lepší náladu.

 

Sněhová vločka

Sněhová vločka,
zblízka tak krásná.
Ve množství na zemi,
tající sračka.

 

V kavárně

Sedím v kavárně u stolu
a piji kafe.
Dívám se na dívku, co pije kofolu
a s jinou dívkou blafe.
Chodí sem spolu.

Já chodím sám,
jsem totiž sám.
Ony dvě jsou spolu,
to se ale maj!

Jak dlouho se asi znaj?
Nevím,
na to se jich nezeptám.

Sednu-li si k nim ke stolu,
nebudu sám.
Teď váhám.

Dopil jsem kafe,
již to nemá cenu.
Půjdu zpátky na ulici,
třeba tam najdu svou ženu.

 

Důležité rozhodnutí

Žití už mě netěší,
samá starost, samý šrám.
Co s tím budu dělat?
K smrti se uchlastám!

 

Si pomůžu

Už mě zase bolí srdce,
infarktu se nebojím.
Nejlepší je prý smrt při sexu,
tak si ho aspoň vyhoním.

 

Hvězda

Spatřil jsem hvězdu
po noční obloze plout.
Zářila štěstím a láskou,
já ji chtěl obejmout.

Zažít ten pocit,
že můj je ten svit.
Nejsem té moci
hvězdu opustit.

Zmizela v dáli
a já pochopil,
že o štěstí a lásce
jsem jenom snil.

 

Letadlo

Na ruzyňském letišti
letadlo startuje.
Motory mu sviští,
vrtule rotuje.

Vylétne do vzduchu,
pak začne klesat.
Mám špatnou potuchu,
že pád musí nastat.

Já nikam nelétám,
leda tak nasrat.

 

V moci noci

V odlišném světě
nového rána
ve velkém světle
přišla chvíle zrádná.

Pád na chladnou a němou zem,
proč tomu tak každé ráno musí být?
Z toho jsem blázen.

Chci jít zpátky do díla noci,
probudit v ní sílu mou.
Být pln energie a moci,
ránům navždy se vyhnout.

 

Na letenské pláni

Viděl jsem hezkou holku
na Letenské pláni.
Jak měla velké oči,
nemáte zdání.

Hloupě jsem se za ní ohlédl,
když ona ohlédla se taky.
Měla sukni bílou,
já kalhoty khaki.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode