Písně hospodské IV
V červenci 2025 vychází sbírka Písně hospodské IV Pole, louky, lán
Volné pokračování série Písní hospodských. Tentokrát je sbírka zasvěcena našemu krásnému venkovu a lidem zde žijících. Sbírka obsahuje tradičně 100 básní a je doplněna o fotopřílohu.
Nakladatelství Nová Forma
K dostání i na Jarinových kocertech a u všech dobrých knihkupců.
Více zde: https://www.jarinkalin.cz/bibliografie/prvni-haiku/
K dostání i na Jarinových koncertech a u všech dobrých knihkupců.Více zde: https://www.jarinkalin.cz/bibliografie/prvni-haiku/
Ukázka básní:
Nešťastný šafářův hrobeček
Nešťastný šafářův hrobeček.
Jak je rok dlouhý,
nikdo tu kvítí nezalil.
Jak je rok dlouhý,
nikdo svíci nezapálil.
Nešťastný šafářův hrobeček.
Jak je rok dlouhý,
nikdo tu nevyplel.
A ty jsi nepřišel,
takže’s to neviděl.
Po dešti slunce
Po dešti slunce,
krásnou duhu zřít,
a po zbytek dne, až do setmění,
po tvém boku pít -
lahodné víno
po sklenky okraje.
Tiskni se pevně,
podívej do kraje.
Hledět na nebe,
hledíš si mě,
já hladím tebe…
Podél potoka chodila
Podél potoka chodila,
šaty k zemi bílé měla,
věnec z kopretin upleten,
do vody jej hodila,
vyhlížejíc vzácné chvíle.
Odkud as jí milý přijde,
chystaje svatební hody,
z daleka, či z dědiny?
S věncem si hrá proud vody,
unáší ho v dál na míle.
Podél potoka chodila,
šaty k zemi bílé měla,
a mně se moc líbila,
poznati se kéž by chtěla…
Morana
Jsi krásná a bílá,
na smrt studená,
nevlídná k lidem sinalým,
Vláčeno jimi, oráno.
U konce je teď tvá síla,
střídá tě, kouzly halená,
bohyně Vesna,
do vody vhozena buď, Morano!
Trestance touha
Já si svý odseděl,
mámu dlouho neviděl.
Už by mě pustit měli,
pro co držet dál by chtěli?
Vždyť já slíbil dožít v míru,
bez hříchů a zloby,
též návštěvy na faře.
Už by mě pustit měli,
sic podřežu bachaře!
Příznaky
Mám brnění
a nejsem žádný rytíř.
Třes, pot, divné tlaky -
abstinenční příznaky.
Samé rány
Špatně se oženil,
každý ji znal.
Nebyl její první,
nebyl její poslední.
Špatně se oběsil -
na suché větvi.
Vstal a šel
na směnu odpolední…
Na zábavě
Koketoval s myšlenkou
požádat ji o tanec,
nebo ji snad pozvat na drink.
S tou myšlenkou si hrál celý večer,
pak se ublil na džísku
a mohl jít akorát tak do prdele.
Životem
Lehce opařen,
je to hoře,
stvořen,
aby mýtus byl bořen
a kořen v zemi zasazen,
a snažit se mít život nezmařen.
Však rány bytí znetvořen,
zmožen a pokořen,
zapálen a shořen,
v urnu hozen…
Život je hra
Život je hra
a já dostal mat.
Zbylé karty v ruce mám,
postupka nepřišla…
Život je hra,
mám hodně přes jednadvacet.
Prázdný je domeček,
prázdný mám i bank…
Život je hra,
odehrán konečný štych,
vše ostatní jen renonc je,
černý Petr na mne zbyl…
Život je hra,
nedám do kupy pár,
šestka mi nepadá,
poslední loď potopena…